Pracovní volno k účasti na pohřbu
Problematika pracovního volna ze zaměstnání k účasti na pohřbu se může se čas od času dotknout každého zaměstnance. Je proto dobré vědět, na co má takový zaměstnanec nárok a v jakých konkrétních případech. Z pohledu právní úpravy je rozhodující, v jakém poměru byl zaměstnanec k zemřelému a od toho se odvíjí případný nárok na pracovní volno ze zaměstnání. Veškeré tyto právní předpoklady stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
S ohledem na to platí, že pokud zaměstnanci zemře manžel, druh nebo dítě má právo, aby mu zaměstnavatel poskytl pracovní volno v celkovém rozsahu dvou dnů, a to s náhradou mzdy. Jeden z těchto dvou dnů je přitom určen k účasti na pohřbu. Následně pak zaměstnavatel může zaměstnance zkontrolovat, zda pracovní volno využil k uvedenému účelu. Zaměstnance by tak musel předložit potvrzení, které by mu vydalo krematorium či hřbitov o jeho účasti na daném pohřbu.
Dále má zaměstnanec právo čerpat jeden den pracovního volna ze zaměstnání s náhradou mzdy, aby se mohl zúčastnit pohřburodiče, sourozence, a to i v případě je-li tento zemřelý v takovém příbuzenském poměru k manželovi zaměstnance. Dále se to vztahuje i na manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance. Vedle toho může využít ještě dalšího jednoho dne pracovního volna, a to za předpokladu, že zajišťuje pohřeb takové osoby.
V neposlední řadě poskytuje uvedené nařízení vlády zaměstnanci právo na pracovní volno ze zaměstnání v nezbytném rozsahu maximálně jeden den, aby byla zajištěna jeho přítomnost na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance (nebo manžela) anebo i jiné osoby, která žila se zaměstnancem v jedné domácnosti v době smrti. Což by opět zaměstnanec musel zaměstnavateli prokazovat, jestliže by to zaměstnavatel vyžadoval. Zaměstnanci lze i u těchto osob poskytnout další jeden den pracovního volna, jestliže zabezpečuje veškeré potřebné náležitosti související s pohřbem daného zesnulého.
