Slovník pojmů

Aktualizováno: září 2026

Při zařizování pohřbu nebo výběru urny se můžete setkat s výrazy, které nejsou běžnou součástí života. Tady najdete jejich srozumitelné vysvětlení: od parte a kremace přes úmrtní list až po kolumbárium, miniurnu nebo dědické řízení.

Pojmy jsou seřazené podle abecedy. U některých najdete také odkaz na podrobnější článek, který vám pomůže s konkrétní situací. Informace o úředních postupech se vztahují k České republice.

Přejít rovnou na: parte · kremaci · úmrtní list · úřední urnu · kolumbárium · rozptyl · vsyp

Abecední přehled

B

Balzamace

Odborné ošetření těla zemřelého, které zpomaluje posmrtné změny a pomáhá zachovat jeho vzhled. Může být součástí přípravy na delší vystavení nebo přepravu do zahraničí. Není běžnou součástí každého pohřbu.

Zpět na abecední přehled

C

Církevní pohřeb

Rozloučení se zesnulým vedené duchovním podle tradice příslušné církve. Mohou k němu patřit modlitby, čtení, zpěv a bohoslužba. Církevní obřad lze podle pravidel dané církve spojit s pohřbením do země i s kremací. Průběh popisuje náš průvodce církevním pohřbem.

Zpět na abecední přehled

D

Dědické řízení

Běžné označení řízení o pozůstalosti, v němž se zjišťuje majetek a dluhy zemřelého a určuje, kdo je zdědí. Úkony zpravidla provádí notář pověřený soudem. Výsledkem je rozhodnutí, které upravuje přechod pozůstalosti na dědice. Další kroky vysvětluje průvodce dědickým řízením.

Dědictví

Část pozůstalosti, která přechází na konkrétního dědice. Mohou do ní patřit peníze, nemovitosti a další majetek, ale také dluhy. Kdo dědí a co na něj přechází, se řeší v řízení o pozůstalosti.

Dětská urna

Urna určená k uložení popela dítěte. Obvykle má menší objem než urna pro dospělého, ale vhodná velikost závisí na konkrétní situaci. U vybraného modelu si ověřte objem i to, zda je určen pro vložení celé úřední urny, nebo pro uložení popela jiným způsobem.

Doklad o zpopelnění

Doklad vydaný krematoriem, který potvrzuje provedení kremace a obsahuje údaje o zemřelém a zpopelnění. Uschovejte jej společně s dalšími dokumenty k urně; může být potřebný například při domlouvání jejího uložení.

Dušičky (Památka zesnulých)

Den vzpomínání na zemřelé, který připadá každoročně na 2. listopadu. Lidé v tomto období navštěvují hřbitovy, zapalují svíčky a upravují hroby svých blízkých. Význam svátku a jednotlivé tradice vysvětluje náš článek o Dušičkách.

Zpět na abecední přehled

E

Ekologická urna

Urna vyrobená z materiálu zvoleného s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí; často jde o biologicky rozložitelný materiál. Způsob použití i podmínky rozkladu se liší podle konkrétní urny. Některé modely mohou dlouhodobě sloužit v suchém interiéru a rozkládat se až po uložení do půdy. Více se dozvíte v průvodci ekologickými urnami.

Epitaf

Krátký text věnovaný památce zesnulého, obvykle umístěný na náhrobku. Může jít o osobní věnování, citát nebo několik slov, která připomínají jeho život.

Exhumace

Vyzdvižení lidských ostatků nebo urny s popelem z pohřebiště, například kvůli přemístění do jiného hrobu. Postup je potřeba předem domluvit se správou pohřebiště, která sdělí, jaké souhlasy a doklady jsou v dané situaci nutné.

Zpět na abecední přehled

F

Fotografie na urnu nebo náhrobek

Portrét zesnulého upravený pro umístění na urnu či náhrobek. Může být například vyhotovený na porcelánu nebo vytvořený jinou technikou. Podoba, velikost i vhodnost pro venkovní použití závisejí na konkrétním provedení.

Zpět na abecední přehled

G

Gravírování

Způsob vytváření trvalého nápisu nebo motivu do povrchu materiálu. Na urnách a štítcích se používá například pro jméno, životní data nebo krátké věnování. Možnosti závisí na materiálu a tvaru vybrané urny.

Zpět na abecední přehled

H

Hospic

Služba nebo zařízení zaměřené na péči o lidi v závěru života a na podporu jejich blízkých. Lůžkový hospic poskytuje péči ve svém zařízení, domácí neboli mobilní hospic pomáhá pečovat o nemocného doma. Součástí péče je úleva od obtíží i psychická a praktická podpora rodiny.

Hrob

Místo v zemi určené k pohřbení zesnulého nebo uložení jeho ostatků. Může sloužit pro rakev i pro urny podle svého typu a pravidel konkrétního hřbitova. Hrob a náhrobek nejsou totéž: náhrobek je jeho viditelné označení.

Hrobka

Stavebně vytvořený prostor pro uložení rakví nebo uren, například zděná podzemní komora. Na rozdíl od běžného hrobu se rakve ukládají do tohoto prostoru, nikoli přímo do zeminy. Hrobka může sloužit více členům rodiny.

Hrobník

Pracovník, který zajišťuje pohřbívání na hřbitově a související práce, například přípravu hrobu nebo jeho uzavření. Na některých pohřebištích se podílí také na ukládání uren a údržbě areálu.

Hrobové místo

Vymezené místo na pohřebišti, které lze užívat na základě nájemní smlouvy. Může jít o místo pro hrob, hrobku nebo uložení urny. Pronájem místa je něco jiného než vlastnictví náhrobku či dalšího hrobového zařízení.

Hrobové zařízení

Vybavení hrobového místa, například náhrobek, obruby, krycí deska nebo pevně umístěné doplňky. Jeho vlastník nemusí být zároveň nájemcem hrobového místa. Při větší opravě nebo změně je vhodné předem domluvit postup se správou hřbitova.

Hřbitov (pohřebiště)

Místo určené k pohřbívání a ukládání ostatků. Vedle hrobů a hrobek zde mohou být kolumbária, urnové háje nebo rozptylové a vsypové loučky. Pravidla užívání, návštěv i péče o hroby stanovuje řád konkrétního pohřebiště.

Zpět na abecední přehled

K

Kar (smuteční hostina)

Setkání rodiny a dalších blízkých po pohřbu, obvykle spojené s občerstvením. Dává prostor společně vzpomínat a být chvíli spolu. Může mít podobu většího oběda i klidného posezení v úzkém kruhu.

Katafalk

Vyvýšené místo nebo podstavec, na kterém při smutečním obřadu stojí rakev. Bývá ústřední částí obřadní síně, kolem níž se rozmísťují květiny a další výzdoba.

Kolumbárium

Prostor se schránkami nebo výklenky pro ukládání uren. Může být součástí hřbitova, samostatné stavby nebo vnitřních prostor. Při výběru urny jsou důležité vnitřní rozměry schránky i velikost jejího otvoru.

Kondolence (soustrast)

Vyjádření účasti člověku, kterému zemřel někdo blízký. Kondolovat můžete osobně, dopisem nebo zprávou; často stačí krátká a upřímná věta. Není potřeba hledat vysvětlení ztráty ani slibovat, že bolest brzy přejde. Inspiraci nabízí článek Jak citlivě kondolovat.

Kondukt

Smuteční průvod doprovázející zesnulého při poslední cestě, například od obřadní síně k hrobu. Podle podoby pohřbu jej tvoří rodina, další smuteční hosté a případně duchovní nebo hudebníci.

Konzervace těla

Odborné ošetření, jehož cílem je dočasně zpomalit posmrtné změny. Volí se podle doby a podmínek do pohřbení nebo přepravy. Oproti balzamaci zpravidla slouží k uchování těla po kratší dobu.

Koroner

V českém prostředí se tak běžně označuje lékař, který provádí prohlídku těla zemřelého. Potvrzuje úmrtí, posuzuje jeho okolnosti a vyplňuje potřebnou zdravotnickou dokumentaci. Nejde o stejnou funkci, jakou tento název označuje v některých zahraničních zemích.

Kremace (zpopelnění, pohřeb žehem)

Způsob pohřbení, při kterém je tělo zesnulého v rakvi zpopelněno v krematoriu. Popel se následně ukládá do označené urny. Kremaci může předcházet smuteční obřad, lze ji však zajistit i bez něj. Podrobnosti popisujeme v průvodci kremací.

Kremační popel

Zpopelněné lidské ostatky předávané po kremaci v označené urně. Při rozhodování o jejich uložení můžete zvolit například urnový hrob, kolumbárium, rozptyl nebo vsyp; v Česku lze urnu uchovávat také doma. Při nakládání s popelem je vždy důležité důstojné zacházení.

Kremační značka

Ohnivzdorná identifikační značka s evidenčním číslem, která doprovází zesnulého při zpopelnění a následně se ukládá s popelem do urny. Umožňuje přiřadit ostatky k záznamu v evidenci krematoria. Není to ozdobný štítek se jménem na vnější urně.

Krematorium

Zařízení určené ke zpopelňování zesnulých. Může mít vlastní obřadní síň, ale rozloučení se nemusí konat přímo v jeho areálu. Pohřební služba obvykle zajišťuje domluvu s krematoriem v rámci sjednaných služeb.

Zpět na abecední přehled

L

Lidské ostatky

V pohřebnictví označení pro lidské pozůstatky po pohřbení. Patří sem i popel po kremaci. Výraz se používá například při ukládání urny nebo přemisťování ostatků.

Lidské pozůstatky

Odborné označení těla zemřelého člověka nebo jeho částí před pohřbením. V běžné řeči se často zaměňuje se slovem ostatky, v právních a úředních textech se však oba výrazy rozlišují.

List o prohlídce zemřelého

Dokument, který vyplňuje lékař po prohlídce těla zemřelého. Obsahuje údaje potřebné mimo jiné pro matriku a zajištění pohřbení. Není to úmrtní list: ten následně vystavuje matriční úřad.

Zpět na abecední přehled

M

Máry

Nosítka nebo podstavec sloužící k přenášení či položení rakve. S výrazem se můžete setkat při popisu tradičního pohřbu nebo vybavení hřbitovní kaple.

Miniurna

Malá urna určená k uchování části popela zesnulého. Může být součástí domácího vzpomínkového místa, zatímco hlavní urna je uložená jinde. Obvykle není určená pro vložení celé úřední urny ani pro všechen popel dospělého člověka. Další možnosti vysvětluje článek Co je miniurna a k čemu slouží.

Zpět na abecední přehled

N

Náhrobek

Viditelné označení hrobu, nejčastěji kamenná deska nebo stéla se jménem a životními daty zesnulého. Může nést také fotografii, symbol nebo epitaf. Způsob péče záleží na materiálu a povrchové úpravě; pomůže vám návod na šetrné čištění hrobu a náhrobku.

Nájem hrobového místa

Smluvní právo užívat konkrétní místo na pohřebišti po sjednanou dobu. Nájemce se podílí na péči o místo a plní podmínky smlouvy a řádu pohřebiště. Nájemné za místo a cena služeb spojených s provozem hřbitova mohou být vedeny jako samostatné položky.

Notář

Právník pověřený státem mimo jiné sepisováním veřejných listin, například závěti ve formě notářského zápisu. Po úmrtí člověka může být pověřen soudem, aby vedl řízení o pozůstalosti. V tomto řízení se označuje také jako soudní komisař.

Zpět na abecední přehled

O

Další názvy: Obal na urnu

Občanský pohřeb

Rozloučení bez náboženského obřadu, jehož podobu lze přizpůsobit přáním zesnulého a rodiny. Součástí bývá řeč, hudba, promítání fotografií nebo osobní vzpomínky. Může být spojené s kremací i s pohřbením do země.

Objem a rozměry urny

Objem, obvykle uvedený v litrech, popisuje vnitřní prostor urny. Vnější rozměry říkají, kolik místa urna zabere například v kolumbáriu. Pokud do ní chcete vložit celou úřední urnu, ověřte výslovně i tuto možnost: záleží také na vnitřním tvaru a velikosti otvoru.

Obřadník

Člověk, který organizačně vede smuteční obřad a pomáhá zajistit jeho plynulý průběh. Koordinuje například příchod hostů, hudbu a jednotlivé části rozloučení. Podle domluvy může také přednést smuteční řeč.

Ozdobná urna (obal na urnu)

Vnější urna, kterou rodina vybírá podle vzhledu, materiálu a místa uložení. Převážná většina ozdobných uren v naší nabídce je navržená pro vložení celé úřední urny z krematoria. Výjimkou bývají miniurny, dětské urny a atypické tvary; údaj o vložení úřední urny najdete vždy v parametrech konkrétního modelu.

Zpět na abecední přehled

P

Další názvy: Památka zesnulých · Pohřeb žehem · Poslední rozloučení

Paliativní péče

Péče zaměřená na kvalitu života člověka se závažným onemocněním. Pomáhá zmírňovat bolest a další obtíže, podporuje nemocného i jeho blízké a zohledňuje jejich přání. Může probíhat současně s léčbou nemoci, nejen v posledních dnech života.

Památeční předmět

Předmět, který připomíná blízkého člověka, například fotografie, šperk, miniurna nebo skleněná památka. Některé památeční předměty jsou určené k uchování části popela, jiné nesou jméno, motiv nebo osobní věnování. Památkou však může být i obyčejná věc, kterou měl zesnulý rád.

Památeční sklo

Skleněný předmět, do kterého je při výrobě zataveno malé množství popela zesnulého. Může mít podobu srdce, kapky nebo jiného tvaru. Na rozdíl od urny je popel součástí skla a není uložený v otevíratelné schránce.

Památeční šperk na popel

Šperk s drobnou uzavíratelnou dutinou pro symbolické množství popela, často v podobě přívěsku. Lze jej nosit jako osobní připomínku blízkého člověka. Způsob naplnění a uzavření závisí na konkrétním provedení; více se dozvíte v článku o smutečních špercích s popelem.

Parte (smuteční oznámení)

Oznámení o úmrtí, které rodina sdílí s příbuznými, přáteli a dalšími lidmi. Obvykle obsahuje jméno zesnulého, životní data a informace o posledním rozloučení, případně zprávu, že proběhne v soukromí. Pomoci vám může návod, co má parte obsahovat.

Personalizace urny

Úprava urny podle přání rodiny, například doplnění jména, životních dat, věnování, motivu nebo fotografie. Nápis může být gravírovaný přímo do urny, na samostatném štítku nebo vytvořený jinou technikou. Dostupné možnosti se liší podle modelu.

Pieta

Úcta k zemřelému a jeho památce. V praxi znamená ohleduplné zacházení s ostatky, citlivé chování při rozloučení i respekt ke způsobu, jakým na zesnulého vzpomínají druzí.

Pitva

Odborné vyšetření těla zemřelého, které může objasnit příčinu smrti, průběh nemoci nebo jiné důležité okolnosti. Existují různé druhy pitev a neprovádí se při každém úmrtí. Základní rozdíly vysvětluje článek Jak probíhá pitva a kdy se provádí.

Pohřbení

Samotné uložení těla zesnulého do hrobu nebo hrobky na pohřebišti, případně jeho zpopelnění v krematoriu. V úředních dokumentech se tímto slovem rozumí konkrétní naložení s tělem, zatímco pohřeb obvykle označuje i poslední rozloučení.

Pohřeb

Poslední rozloučení se zesnulým a související zajištění jeho pohřbení. Může mít náboženskou nebo občanskou podobu, ale pohřbení lze sjednat i bez obřadu. Základní možnosti shrnuje přehled druhů pohřbů.

Pohřeb bez obřadu

Pohřbení bez veřejného smutečního obřadu, nejčastěji kremace bez účasti smutečních hostů. Rodina se může rozloučit v soukromí nebo uspořádat vzpomínkové setkání později. Označení tedy nevylučuje vlastní osobní rozloučení.

Pohřeb do země

Pohřbení zesnulého v rakvi do hrobu na pohřebišti. Může mu předcházet občanské nebo církevní rozloučení. V běžné řeči lidé někdy myslí „uložením do země“ také pohřbení urny, proto je při domlouvání dobré upřesnit, zda jde o rakev, nebo urnu.

Pohřebné

Jednorázová státní dávka určená na pomoc s náklady na pohřeb v zákonem vymezených situacích. Nepřiznává se automaticky při každém úmrtí; žádost vyřizuje Úřad práce ČR. Podrobnosti najdete v článku Kdo má nárok na pohřebné a jak požádat.

Pohřební služba

Firma, která podle domluvy zajišťuje převoz zesnulého, péči o jeho tělo, přípravu rozloučení a další kroky spojené s pohřbením. Rozsah služeb se odvíjí od objednávky a přání rodiny. Při zařizování vám pomůže náš postup, jak zařídit pohřeb.

Pozůstalí

Lidé, kterým někdo blízký zemřel, například členové rodiny, partner nebo přátelé. Slovo označuje vztah k zesnulému a prožívanou ztrátu. Neznamená, že každý pozůstalý je současně dědicem nebo vypravitelem pohřbu.

Pozůstalost

Majetek, dluhy a další převoditelná práva a povinnosti, které člověk zanechá po smrti. Jejich vypořádání je předmětem řízení o pozůstalosti. Tento výraz neoznačuje tělo zesnulého ani popel po kremaci.

Pracovní volno při úmrtí a pohřbu

Volno, na které může mít zaměstnanec nárok při úmrtí blízkého, zařizování pohřbu nebo účasti na něm. Jeho rozsah a případná náhrada mzdy závisí na vztahu k zesnulému a dalších podmínkách. Konkrétní situace popisujeme v přehledu pracovního volna při úmrtí.

Prohlídka těla zemřelého

Lékařské vyšetření, při kterém lékař potvrzuje úmrtí, zjišťuje jeho okolnosti a posuzuje další postup včetně případné pitvy. Vyplňuje při něm list o prohlídce zemřelého. Na související kroky navazuje článek Co zařídit po úmrtí blízkého.

Zpět na abecední přehled

R

Další názvy: Rozprášení

Rakev

Schrána, do které se ukládá tělo zesnulého pro pohřbení. Používá se při pohřbu do země i při kremaci. Její provedení a materiál se vybírají také podle zvoleného způsobu pohřbení.

Rekviem (zádušní mše)

Katolická mše sloužená za zemřelého. Může být součástí pohřbu nebo se konat samostatně, například při výročí úmrtí. Slovem rekviem se označuje také hudební zpracování textu této mše.

Repatriace zesnulého

Převoz zemřelého ze zahraničí zpět do jeho země. Podle okolností se zajišťuje převoz těla nebo přeprava urny po kremaci v zahraničí. S organizací pomáhá pohřební služba, případně asistenční služba pojišťovny; potřebné kroky shrnuje článek o úmrtí občana ČR v zahraničí.

Rozptyl popela (rozprášení)

Uložení popela jeho rozptýlením na určené ploše, nejčastěji na rozptylové loučce. Na rozdíl od vsypu se popel neukládá do jedné připravené jamky. Podmínky a termín rozptylu na hřbitově se domlouvají s jeho správou. Tématu se věnuje také článek o rozptylu popela.

Rubáš

Oděv nebo látkový obal, do kterého se zesnulý obléká či zahaluje před uložením do rakve. Podle přání lze místo rubáše zvolit také vlastní oblečení, například oblíbené šaty nebo oblek.

Zpět na abecední přehled

S

Další názvy: Smuteční hostina · Smuteční oznámení · Soustrast

Sirotčí důchod

Pozůstalostní důchod, na který může mít při splnění zákonných podmínek nárok nezaopatřené dítě po úmrtí rodiče, osvojitele nebo některé další pečující osoby. Žádost a podmínky se řeší s Českou správou sociálního zabezpečení.

Smuteční hudba

Hudba vybraná pro poslední rozloučení. Může zahrnovat oblíbené písně zesnulého, instrumentální skladby nebo duchovní hudbu podle podoby obřadu. Nemusí jít pouze o skladby tradičně spojované s pohřbem.

Smuteční obřad (poslední rozloučení)

Setkání věnované rozloučení se zesnulým. Může se konat v obřadní síni, kostele, u hrobu nebo na jiném vhodném místě. Jeho součástí bývá hudba, řeč, modlitba či tichá vzpomínka podle přání rodiny a zesnulého.

Smuteční řeč

Projev při posledním rozloučení, který připomíná život zesnulého a to, co pro ostatní znamenal. Může jej přednést řečník, duchovní i někdo z blízkých. Osobní vzpomínka často řekne víc než dlouhý seznam životních dat; pomůže vám návod na sestavení smuteční řeči.

Smuteční síň (obřadní síň)

Prostor určený pro poslední rozloučení. Může být součástí hřbitova, krematoria nebo jiného zařízení. Samotný obřad ve smuteční síni ještě neurčuje, zda bude následovat kremace, nebo pohřbení do země.

Smuteční stuha

Stuha připojená ke smuteční kytici nebo věnci. Obvykle nese krátké rozloučení a označení člověka, rodiny nebo skupiny, která květiny věnuje. Text může být jednoduchý a osobní.

Smuteční věnec

Květinová výzdoba věnovaná při pohřbu nebo pokládaná na hrob. Často ji doplňuje stuha s rozloučením. Vedle věnce lze zvolit kytici či jinou vazbu; rozdíly a vhodné možnosti najdete v průvodci smutečními květinami.

Sociální pohřeb

Běžné označení pohřbení, které za zákonných podmínek zajišťuje obec, pokud je nesjedná nikdo jiný. Nemusí se týkat jen lidí bez domova nebo bez rodiny. Jde o jinou věc než pohřebné, které je státní dávkou.

Zpět na abecední přehled

Š

Štítek na urnu

Samostatná destička s údaji o zesnulém, nejčastěji se jménem a daty narození a úmrtí. Připevňuje se na ozdobnou urnu a může nést také krátké věnování. Liší se od kremační značky, která slouží k identifikaci ostatků.

Zpět na abecední přehled

T

Tlecí doba

Doba stanovená pro uložení nezpopelněných ostatků v hrobě s ohledem na jejich přirozený rozklad a místní podmínky. Uvádí ji řád konkrétního pohřebiště. Není totožná s dobou nájmu hrobového místa a nevyjadřuje životnost urny.

Truchlení (zármutek)

Prožívání ztráty blízkého člověka. Může zahrnovat smutek, prázdnotu, vztek, úlevu i další pocity, které se v čase proměňují. Každý člověk truchlí jinak a neexistuje jediná správná délka ani podoba truchlení. Podporu můžete najít v článku Jak se vyrovnat se smrtí blízkého.

Zpět na abecední přehled

U

Další názvy: Úřední vložka

Úmrtní list

Úřední doklad potvrzující úmrtí člověka, který vystavuje matrika. Pozůstalí jej využívají při vyřizování záležitostí po smrti, například u pojišťovny nebo při žádosti o pozůstalostní důchod. Kdo jej může získat a jak požádat o další vyhotovení, vysvětluje průvodce úmrtním listem.

Urna

Nádoba určená k uchování popela po kremaci. Při výběru záleží na místě uložení, velikosti, materiálu i vzhledu. Může jít o základní urnu z krematoria i o ozdobné provedení; základní rozdíly a praktické rady najdete v článku Jak vybrat urnu.

Urnová schránka

Prostor určený pro uložení jedné nebo více uren, například v kolumbáriu. Označení se používá také pro samostatné schránky na hrobových místech. Před výběrem urny je dobré znát vnitřní rozměry schránky i velikost jejího vstupního otvoru.

Urnová skříňka

Skříňka pro vystavení jedné nebo více uren, často prosklená a umístěná na náhrobní desce. Chrání urny před přímým deštěm a sněhem, uvnitř však může kolísat teplota a vlhkost. Vhodnou urnu proto vybírejte i podle podmínek na konkrétním místě.

Urnový háj

Pohřebiště nebo jeho část určená především k ukládání uren. Mohou v něm být jednotlivé urnové hroby i další místa pro uložení popela. Přesné uspořádání se liší podle konkrétního areálu.

Urnový hrob

Hrob určený k uložení jedné nebo více uren. Obvykle zabírá méně místa než hrob pro rakev a může mít vlastní náhrobek nebo pamětní desku. Počet a velikost uren závisejí na skutečném prostoru a uspořádání hrobu.

Úřední urna (urna z krematoria, úřední vložka)

Běžné označení uzavřené a označené nádoby, v níž krematorium předává popel zesnulého. Při vložení do ozdobné urny se jí někdy říká úřední vložka. Nemá jednu univerzální velikost, proto si při výběru ozdobného obalu ověřte, zda se do něj vejde.

Zpět na abecední přehled

V

Vdovský a vdovecký důchod

Pozůstalostní důchod, na který může při splnění zákonných podmínek vzniknout nárok po úmrtí manžela, manželky nebo partnera v právně uzavřeném partnerství. Nárok může vzniknout také po registrovaném partnerovi. Samotné společné soužití druha a družky jej nezakládá.

Vsyp popela

Uložení popela bez urny do připravené jamky v zemi. Může proběhnout například na vsypové loučce; konkrétní uspořádání i označení místa se řídí pravidly hřbitova. Oproti rozptylu zůstává popel soustředěný v konkrétním místě.

Vypravitel pohřbu

Člověk nebo organizace, která sjednává pohřbení a domlouvá jeho podobu. Často jde o člena rodiny nebo jinou blízkou osobu. Vypravitel pohřbu není automaticky dědicem ani vlastníkem hrobového zařízení.

Výstav zemřelého

Možnost rozloučit se se zesnulým u otevřené rakve před pohřbem. Probíhá v předem dohodnutém prostoru a čase, často v užším kruhu rodiny. Podmínky a vhodnou podobu rozloučení domluvíte s pohřební službou.

Zpět na abecední přehled

Z

Další názvy: Zádušní mše · Zármutek · Zpopelnění

Závěť

Vyjádření vůle člověka, komu má po jeho smrti připadnout pozůstalost nebo její část. Závěť lze během života změnit nebo odvolat; aby byla platná, musí splňovat předepsané náležitosti. Jednotlivé možnosti vysvětluje článek Jak sepsat závěť a kdy se obrátit na notáře.

Zůstavitel

Právní označení zemřelého člověka, po kterém se projednává pozůstalost. S výrazem se setkáte zejména v dokumentech od notáře nebo soudu.

Zvířecí urna

Urna určená pro popel domácího zvířete po kremaci. Vyrábí se v různých velikostech a vhodný objem pomůže určit zvířecí krematorium podle množství předávaného popela. Podle provedení může nést jméno, fotografii nebo jinou osobní připomínku zvířete.

Zpět na abecední přehled


Když potřebujete víc než vysvětlení pojmu

Podrobnější postupy a praktické rady najdete v naší poradně. Pokud si nejste jistí velikostí urny, možností vložení urny z krematoria nebo provedením nápisu, rádi vám s výběrem pomůžeme na info@weburny.cz.

+420 601 556 498K dispozici od 9:30 do 16:00
info@weburny.cz