Pohřebné 2026: kdo má nárok, kolik činí a jak požádat

23. 07. 2026

Obsah článku:

1. Co je pohřebné
2. Kdo má nárok na pohřebné
3. Kdo se považuje za nezaopatřené dítě
4. Kdy pohřebné nenáleží
5. Výše pohřebného v roce 2026
6. Lhůta pro podání žádosti
7. Kde a jak žádost podat
8. Doklady potřebné k žádosti
9. Praktické příklady nároku

---

Aktualizováno: červenec 2026

Ne každý, kdo zaplatí pohřeb, má automaticky nárok na pohřebné. Stát tuto jednorázovou dávku vyplácí pouze v několika přesně vymezených situacích – nejčastěji při pohřbu nezaopatřeného dítěte nebo člověka, který byl rodičem nezaopatřeného dítěte.

Pohřebné v roce 2026 činí 5 000 Kč. Příjem žadatele ani celé rodiny se neposuzuje. Rozhodující je, kdo pohřeb vypravil, koho pohřbíval a zda byly splněny podmínky pobytu stanovené zákonem.

Samotné příbuzenství se zemřelým nestačí. Pokud například dospělý člověk vypraví pohřeb svému rodiči, manželovi nebo prarodiči, nevzniká mu automaticky nárok jen proto, že pohřeb zaplatil.

Další úřední a praktické povinnosti po úmrtí shrnuje článek Co zařídit po úmrtí blízkého: postup krok za krokem.

Co je pohřebné

Pohřebné je jednorázová dávka státní sociální podpory, kterou stát přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Nejde o proplacení celé faktury ani o náhradu skutečných nákladů.

Částka je pevně stanovená. Nezáleží tedy na tom, zda pohřeb stál 20 000 Kč, 50 000 Kč nebo více. Při posuzování žádosti se zároveň nezjišťuje příjem žadatele ani příjem jeho rodiny.

Pohřebné upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zejména § 47 a § 48.

Kdo má nárok na pohřebné

O pohřebné může požádat osoba, která pohřeb skutečně vypravila. Zároveň se musí jednat o pohřeb jedné z osob uvedených v zákoně.

Nárok může vzniknout při vypravení pohřbu:

• dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem a splňovalo podmínky pobytu a bydliště podle zákona o státní sociální podpoře,
• osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte a splňovala zákonné podmínky pobytu a bydliště,
• mrtvě narozenému dítěti, přičemž se v tomto případě podmínka trvalého pobytu a bydliště neposuzuje,
• plodu po potratu nebo po umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů, pokud byl plod vydán k pohřbení podle zákona o pohřebnictví.

Pohřebné se za jeden pohřeb vyplácí pouze jednou. Pokud podmínky splňuje více lidí, dávku dostane ten, kdo o ni požádá jako první.

Kdo se považuje za nezaopatřené dítě

Pojem nezaopatřené dítě neznamená pouze malé nebo nezletilé dítě. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a za určitých podmínek také mladý člověk až do 26 let.

Po skončení povinné školní docházky jde zejména o dítě, které:

• se soustavně připravuje na budoucí povolání, typicky studuje,
• nemůže studovat nebo pracovat kvůli nemoci či úrazu,
• není schopné soustavné výdělečné činnosti kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu.

Za nezaopatřené dítě se naopak nepovažuje osoba, která pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

U dítěte po skončení povinné školní docházky může Úřad práce požadovat potvrzení o studiu, zdravotním stavu nebo jiný doklad prokazující nezaopatřenost.

Kdy pohřebné nenáleží

Nejčastějším omylem je představa, že pohřebné dostane každý, kdo uhradil fakturu pohřební službě. Tak tomu není.

Nárok zpravidla nevznikne pouze z toho důvodu, že jste vypravili pohřeb:

• manželovi nebo manželce,
• druhovi nebo družce,
• rodiči, který už nebyl rodičem nezaopatřeného dítěte,
• prarodiči,
• sourozenci,
• jinému příbuznému nebo známému.

Rozhodující není blízkost vztahu ani cena pohřbu, ale splnění zákonných podmínek. Například při úmrtí čtyřicetiletého rodiče, který po sobě zanechal školou povinné dítě, může nárok vzniknout osobě, která jeho pohřeb vypravila. Při úmrtí rodiče dospělých a již zaopatřených dětí nárok zpravidla nevznikne.

Výše pohřebného v roce 2026

Pohřebné v roce 2026 činí 5 000 Kč.

Jde o pevnou částku vyplácenou jednorázově. Výše se nemění podle:

• skutečné ceny pohřbu,
• zvoleného způsobu pohřbení,
• výše příjmu žadatele,
• příjmu ostatních členů rodiny.

Pokud byly skutečné náklady vyšší než 5 000 Kč, stát rozdíl nedoplácí. Orientační ceny jednotlivých služeb najdete v článku Kolik stojí pohřeb: přehled nákladů a možností.

Lhůta pro podání žádosti

Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Žádost je nutné podat nejpozději do jednoho roku od tohoto dne.

Po uplynutí roční lhůty nárok zaniká. Lhůta se tedy nepočítá od vystavení úmrtního listu, data faktury ani od dne úmrtí, ale od data pohřbení uvedeného v příslušném dokladu.

S podáním není vhodné zbytečně čekat. Žadatel bude zpravidla potřebovat fakturu za vypravení pohřbu a doklad s přesným datem zpopelnění nebo uložení do hrobu.

Kde a jak žádost podat

Žádost o pohřebné vyřizuje Úřad práce České republiky. Příslušné kontaktní pracoviště si ověřte podle místa bydliště oprávněné osoby.

Žádost můžete podat:

• osobně nebo na podatelně kontaktního pracoviště Úřadu práce,
• poštou,
• datovou schránkou,
• e-mailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem.

Formulář lze na webu MPSV vyplnit online nebo stáhnout jako PDF. Vyplněnou žádost je následně potřeba příslušným způsobem doručit Úřadu práce.

Aktuální formulář žádosti o pohřebné najdete na webu MPSV:

Otevřít formulář žádosti o pohřebné

Pokud v žádosti nebo přílohách něco chybí, Úřad práce žadatele vyzve k doplnění. Je proto důležité uvést správné kontaktní údaje a na případnou výzvu reagovat.

Doklady potřebné k žádosti

Přesný rozsah dokladů se může lišit podle toho, koho jste pohřbívali a zda se případ týká také jiného státu Evropské unie.

Nejčastěji budete potřebovat:

• vyplněný formulář Žádost o pohřebné,
• doklad totožnosti žadatele,
• úmrtní list zesnulé osoby nebo záznam z matriky o úmrtí,
• fakturu za vypravení pohřbu,
• doklad o dni, měsíci a roce pohřbení, například doklad o zpopelnění nebo pohřbení do hrobu,
• doklad prokazující, že zesnulá osoba byla rodičem nezaopatřeného dítěte, pokud je nárok uplatňován z tohoto důvodu,
• potvrzení o nezaopatřenosti dítěte, například potvrzení o studiu, zdravotním stavu nebo vedení v evidenci Úřadu práce, pokud je potřeba,
• doklad o potratu nebo umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů, pokud se žádost týká plodu vydaného k pohřbení.

U případů s vazbou na jiný stát Evropské unie může Úřad práce požadovat také pracovní smlouvu, živnostenské oprávnění, doklad o důchodu, potvrzení o dávkách v nezaměstnanosti nebo doklad o zdravotním pojištění.

Praktické příklady nároku

• Zemřel rodič dvanáctiletého dítěte: Osoba, která pohřeb vypravila, může mít nárok na pohřebné, protože zemřelý byl rodičem nezaopatřeného dítěte.
• Zemřel devatenáctiletý student: Pokud byl stále nezaopatřeným dítětem a byly splněny podmínky pobytu, osoba, která vypravila jeho pohřeb, může o dávku požádat.
• Zemřel osmdesátiletý rodič dospělých dětí: Samotný příbuzenský vztah nárok nezakládá. Pokud zemřelý nebyl rodičem nezaopatřeného dítěte, pohřebné zpravidla nenáleží.
• Zemřel manžel, který nebyl rodičem nezaopatřeného dítěte: Vdova nemá nárok na pohřebné pouze proto, že pohřeb zaplatila.
• Rodina pohřbívá plod po potratu: Nárok může vzniknout, pokud byl plod vydán k pohřbení v souladu se zákonem o pohřebnictví.
• Pohřeb zaplatilo více příbuzných: Pohřebné se vyplatí pouze jednou, a to osobě, která splní podmínky a požádá jako první.

Před podáním žádosti si nejprve ověřte, zda zemřelá osoba patří do některé ze zákonem stanovených skupin. Poté připravte fakturu, doklad o pohřbení a dokumenty prokazující nezaopatřenost dítěte. Žádost podejte nejpozději do jednoho roku od pohřbení.

Právní základ a aktuální informace: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zejména § 47, § 48 a § 54, a informace Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR platné v roce 2026.