Patologie a pitva

Pitva je v dnešní době celkem běžným úkonem, který nás informuje o tom, jak vlastně nebožtík zemřel. Stává se však, že si rodina pitvu nepřeje, v souvislosti se zachováním piety a etiky. Občas je ale pitva nutná k prošetření smrti a někdy je dokonce stanovená samotným soudem. Jaká je náplň práce patologů, kdy se pitva provádí a jaké druhy pitev existují?

Kdo je to patolog a co dělá

Patolog je člověk, který se zabývá výzkumem změn buněk a tkání organismu způsobeným nějakým onemocněním. Používá k tomu mikroskop a především vzorek „nakrájené“ tkáně, kterou má za úkol zkoumat. Patologie je obor, který se zabývá nejen nejasnou příčinou smrti, ale především studiem různých druhů nemocí. To je totiž její primární náplň. Zkoumá příčiny jejich vzniku, vývoj a účinky na lidský organismus. Patologové zároveň napomáhají lékařům určovat diagnózu, postup léčby a nabízejí možná rizika nemoci. Nadále se však zabývají objasňováním smrti ve spolupráci se soudy a a policií.

Druhy pitev

Máme 3 různé typy pitev: anatomická, soudní a zdravotní. Každá z nich se odvíjí od způsobu, jakým daná osoba zemřela. Anatomická pitva se provádí především z důvodu výuky mediků. Slouží také ke zjištění základní nemoci, komplikací a celkové klinické diagnózy zemřelého. V neposlední řadě se provádí za účelem dalšího vzdělávání lékařů. Koná se v anatomických ústavech na lékařských fakultách. Soudní pitva je nařízená Policií ČR, a to z důvodu nejasnosti úmrtí a podezření ze smrti zaviněné cizí osobou. Zdravotnická pitva se provádí na základě rozhodnutí lékaře. Taktéž se dělá z důvodu výuky mediků a dalšímu přínosu medicíně.

Rozhodnutí o pitvě blízkého člověka je pro rodinu velmi těžké. Je však dobré myslet na to, že by tento úkon mohl buď objasnit příčinu smrti, nebo by mohl dopomoci k vyléčení dalších lidí, kteří trpí stejnou nemocí, na kterou nebožtík zemřel.