Jak vhodně kondolovat
Zcela jistě neexistuje žádný universální návod k tomu, jak správně a vhodně kondolovat. K této situaci je vždy nutné přistupovat s tou největší citlivostí. Je to přeci jen pro pozůstalé velice bolestná událost, kterou navíc každý prožívá odlišně. Zároveň je při kondolování potřeba vzít v úvahu, jak dobře jsme znali zemřelého a případně jeho pozůstalé, a tomu pak přizpůsobit i volená slova.
Pro způsob kondolence se nabízí ústní nebo písemná forma. K ústní formě dochází nejčastěji, setkáme-li se osobně s pozůstalými zemřelého. Je-li celá událost poměrně raná, neměl by kondolující až příliš obtěžovat pozůstalého delším rozhovorem o tom, jaký zemřelý byl, neboť je to v této fázi nejvíce bolestné. Delší rozhovor s pozůstalými je lépe odložit na dobu pozdější, nejdříve tak na dobu případného vzpomínkového setkání. Zejména pak v případě, že se kondoluje na hřbitově či v krematoriu, měla by být kondolence omezena třeba jen na tiché podání ruky, popřípadě doplněná o spojení upřímné soustrasti či prohlášení „Přijměte upřímnou soustrast“. Nevhodným slovem pro kondolenci je „přání“. Soustrast se totiž pozůstalým vyjadřuje, ale nepřeje.
Pro účast na pohřbu není v žádném případě vhodné světlé oblečení, ale ani nijak barevné. Každý z nás má jistě v šatníku pár kousků tmavého oblečení, které lze zkombinovat a použít na takovou událost. Veškeré projevy na takové události by měly být tišší a umírněné. Neměli bychom na sebe nijak poutat pozornost. Stejně tak je nutné se vyvarovat jakékoli konverzaci, která tematicky nesouvisí s danou událostí.
Využijeme-li ke kondolenci písemnou formu, nemělo by se v žádném případě jednat o podobu emailové zprávy. Jakkoli je tato komunikace v dnešní době běžná, pro tyto účely je velice neosobní a poměrně i netaktní. Zejména pokud nám bude zasláno parte, je minimálně vhodné na ně reagovat formou kondolence. Jednou z možností je stručné vyjádření na bílý papír nebo lze zvolit formu předepsaných kondolenčních karet, které odešleme. Ke kondolenci by mělo dojít zpravidla bezprostředně poté, co vyjde tato smutná událost najevo. Nejpozději by se tak mělo stát do dvou týdnů po smrti.
