Dědické řízení v roce 2026: Jak probíhá, kdo dědí a kolik to stojí

15. 07. 2026

Obsah článku:

1. Co je dědické řízení?
2. Kdo dědí podle zákona?
3. Jak dědické řízení probíhá?
4. Kolik stojí dědické řízení?
5. Odmítnutí a vzdání se dědictví

---

Aktualizováno: červenec 2026

Dědické řízení je zákonem stanovený postup, kterým se po úmrtí člověka (zůstavitele) určuje, komu přechází jeho majetek, práva i závazky. Řízení vede notář pověřený soudem – vystupuje jako tzv. soudní komisař. Cílem je určit dědice, ocenit majetek a vydat rozhodnutí, komu dědictví připadne.

Co je dědické řízení?

Jde o proces, při kterém se vypořádává pozůstalost po zemřelém. Zahajuje se automaticky po nahlášení úmrtí matrice, která o tom informuje příslušný soud. Ten následně určí notáře, který řízení povede. Notář zjišťuje, zda existuje závěť, dědická smlouva nebo jiné pořízení pro případ smrti, a vyzve všechny známé dědice, aby se k řízení přihlásili.

Kdo dědí podle zákona?

Pokud zemřelý nezanechal závěť, dědickou smlouvu ani jiné pořízení pro případ smrti, dědictví se řídí tzv. zákonnou dědickou posloupností. Ta určuje, kdo dědí a v jakém pořadí. Dědicové jsou rozděleni do šesti dědických tříd:

• První dědická třída – děti zůstavitele a jeho manžel nebo manželka. Každý z nich dědí stejným dílem.
• Druhá dědická třída – pokud nedědí potomci, dědí manžel nebo manželka, rodiče zůstavitele a osoby, které se zůstavitelem žily nejméně jeden rok před smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele. Manžel nebo manželka v této třídě dědí vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
• Třetí dědická třída – pokud nedědí manžel ani žádný z rodičů, dědí sourozenci zůstavitele a osoby, které s ním žily nejméně jeden rok před smrtí ve společné domácnosti a splňují zákonné podmínky. Pokud některý ze sourozenců nedědí, jeho podíl připadá jeho dětem.
• Čtvrtá dědická třída – prarodiče zůstavitele.
• Pátá dědická třída – prarodiče rodičů zůstavitele.
• Šestá dědická třída – děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, tedy například tety a strýcové. Pokud tety a strýcové nedědí, mohou dědit jejich děti.
• Pokud není žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu jako tzv. odúmrť.

Zůstavitel může pořídit závěť nebo uzavřít dědickou smlouvu, kterou určí dědice podle vlastní vůle. I v takovém případě je však potřeba počítat s tzv. neopominutelnými dědici, tedy zejména s dětmi zůstavitele, kterým může vzniknout právo na povinný díl.

Jak dědické řízení probíhá?

Řízení začíná tzv. předběžným šetřením. Notář zjišťuje rozsah majetku, seznam dědiců a ověřuje existenci závěti. Následně si vyžádá potřebné dokumenty – např. list vlastnictví, potvrzení z banky, technické průkazy vozidel či doklady o půjčkách.

Po shromáždění všech podkladů následuje jednání s dědici, kde se řeší ocenění majetku, dluhy a případné dohody o vypořádání. Pokud se dědici dohodnou, notář tuto dohodu zapracuje do usnesení o dědictví. Jestliže dohoda nevznikne, rozhoduje soud.

Důležité je pamatovat také na případné dluhy zůstavitele. Pokud si dědic není jistý jejich rozsahem, může s notářem řešit tzv. výhradu soupisu. Díky ní odpovídá za dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví.

Na konci vydá notář rozhodnutí o dědictví, které potvrzuje, komu dědictví připadne. Pokud zůstavitel neměl žádný majetek nebo majetek bez hodnoty, může být řízení zastaveno.

Kolik stojí dědické řízení?

Odměna notáře se řídí notářským tarifem a závisí na hodnotě majetku, který je předmětem dědictví. V roce 2026 se základní odměna notáře jako soudního komisaře počítá procentuálně z hodnoty pozůstalosti:

• z prvních 500 000 Kč činí odměna 2 %, nejméně však 2 000 Kč,
• z částky nad 500 000 Kč do 1 000 000 Kč činí 0,9 %,
• z částky nad 1 000 000 Kč do 3 000 000 Kč činí 0,5 %,
• z částky nad 3 000 000 Kč do 30 000 000 Kč činí 0,1 %,
• z částky nad 30 000 000 Kč do 100 000 000 Kč činí 0,05 %,
• částka nad 100 000 000 Kč se do základu odměny nezapočítává.

Přibližně tedy platí, že:

• u majetku v hodnotě 500 000 Kč je odměna 10 000 Kč + DPH,
• u majetku v hodnotě 1 000 000 Kč je odměna 14 500 Kč + DPH,
• u majetku v hodnotě 2 000 000 Kč je odměna 19 500 Kč + DPH,
• u majetku v hodnotě 5 000 000 Kč je odměna 26 500 Kč + DPH.

K tomu se mohou připočítat hotové výdaje, například poštovné, opisy, získání podkladů, znalecké posudky nebo náklady spojené se soupisem pozůstalosti. U složitějších řízení může být výsledná částka vyšší.

Dědická daň se v Česku neplatí – příjem z dědictví je od daně z příjmu osvobozen. U vyšších dědictví však může vzniknout oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu, pokud fyzická osoba získá osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč. V takovém případě je vhodné situaci ověřit s daňovým poradcem nebo účetním.

Odmítnutí a vzdání se dědictví

Dědic může dědictví odmítnout do 1 měsíce od vyrozumění notářem (v případě pobytu v zahraničí do 3 měsíců). Odmítnutí musí být výslovné, činí se vůči soudu a nelze jej později odvolat.

Dědic se může také vzdát dědictví ve prospěch jiného dědice nebo se s ostatními dohodnout na rozdělení majetku podle jejich přání. Pokud se nikdo nehlásí, nebo nejsou známí dědicové, připadá majetek státu.