Dědické řízení v roce 2026: jak probíhá, kdo dědí a kolik stojí

Úmrtí a právní záležitosti


Dědické řízení 2026 – jak probíhá, kdo dědí a kolik stojí

Obsah článku:

  1. Co je dědické řízení?
  2. Jak se řízení zahajuje a kdo ho vede?
  3. Jak probíhá dědické řízení krok za krokem?
  4. Co se počítá do dědictví?
  5. Kdo dědí podle zákona?
  6. Co si připravit k notáři?
  7. Dluhy a výhrada soupisu pozůstalosti
  8. Kolik stojí dědické řízení?
  9. Platí se dědická daň?
  10. Odmítnutí, vzdání se a zřeknutí se dědictví
  11. Jak dlouho dědické řízení trvá?
  12. Dědické řízení bez majetku
  13. Co když se další majetek objeví později?
  14. Časté praktické otázky

Aktualizováno: červenec 2026

Dědické řízení, přesněji řízení o pozůstalosti, je zákonem upravený proces, při kterém se po smrti člověka zjišťuje jeho majetek, dluhy a okruh dědiců. Výsledkem je rozhodnutí, kdo dědictví získá a v jakém rozsahu.

Řízení se zpravidla zahajuje automaticky. Rodina proto běžně nemusí podávat samostatnou žádost ani si vybírat notáře. Soud případ přidělí konkrétnímu notáři, který jako soudní komisař zjistí dědice, majetek, dluhy a případná pořízení pro případ smrti.

Co je dědické řízení?

Dědické řízení slouží k projednání pozůstalosti po zemřelém, kterému se v právních předpisech říká zůstavitel. Pozůstalost tvoří majetek, majetková práva a dluhy zůstavitele, které jeho smrtí nezanikly.

V průběhu řízení se především zjišťuje:

  • kdo přichází v úvahu jako dědic,
  • zda zůstavitel zanechal závěť, dědickou smlouvu nebo jiné pořízení pro případ smrti,
  • jaký majetek a jaké dluhy zůstavitel zanechal,
  • co patřilo do společného jmění manželů,
  • jaká je obvyklá cena majetku,
  • zda se dědicové dohodnou na rozdělení pozůstalosti,
  • komu bude dědictví nakonec potvrzeno.

Dědictví se nabývá na základě dědické smlouvy, závěti nebo zákona. Tyto dědické tituly mohou v některých případech působit i vedle sebe.

Jak se řízení zahajuje a kdo ho vede?

Řízení o pozůstalosti se zpravidla zahajuje bez návrhu. Matriční úřad zašle příslušnému soudu úmrtní list a soud následně pověří vyřízením pozůstalosti notáře.

Notáře si dědicové nemohou sami vybrat. Je přidělen podle předem stanoveného rozvrhu, aby byla zachována nestrannost a rovnoměrné rozdělení případů.

Notář při řízení vystupuje jako soudní komisař. Jeho úkony se považují za úkony soudu. Jako první zpravidla kontaktuje osobu, která zařizovala pohřeb, a pozve ji k předběžnému šetření.

Pokud se domníváte, že jste dědicem, ale delší dobu vás nikdo nekontaktoval, můžete se obrátit na okresní soud příslušný podle posledního bydliště zůstavitele. Soud vám může sdělit, který notář případ vyřizuje.

Jak probíhá dědické řízení krok za krokem?

1. Oznámení úmrtí soudu

Po zápisu úmrtí do matriky je úmrtní list předán příslušnému soudu. Řízení se proto běžně zahájí bez toho, aby rodina podávala návrh.

2. Přidělení notáře

Soud pověří konkrétního notáře, aby provedl potřebné úkony jako soudní komisař. Notáře nelze nahradit jiným pouze proto, že by rodině více vyhovovala jiná kancelář.

3. Předběžné šetření

Notář nejprve zpravidla kontaktuje vypravitele pohřbu. Zjišťuje základní informace o rodině, možných dědicích, majetku, dluzích a o tom, zda zůstavitel zanechal závěť nebo jiný dokument.

Notář současně prověřuje příslušné evidence a rejstříky. Rodina však může řízení výrazně urychlit, pokud poskytne přehled majetku, závazků a kontakty na možné dědice.

4. Zjištění dědického práva

Notář ověří, zda existuje dědická smlouva, závěť, dovětek, prohlášení o vydědění nebo jiné pořízení pro případ smrti.

Pokud žádné takové pořízení neexistuje nebo se nevztahuje na celou pozůstalost, určí se dědicové podle zákonné dědické posloupnosti.

5. Zjištění majetku a dluhů

Do řízení se zahrnou nemovitosti, peníze, bankovní účty, vozidla, podíly ve společnostech, cenné papíry, pohledávky a další majetková práva. Zároveň se zjišťují půjčky, úvěry, nedoplatky a jiné dluhy.

6. Ocenění pozůstalosti

Majetek se oceňuje obvyklou cenou. U jednodušších věcí může hodnotu určit notář na základě dostupných podkladů a shodného prohlášení účastníků. U nemovitostí, obchodních podílů nebo sporného majetku může být potřebný znalecký posudek nebo odborné vyjádření.

7. Jednání s dědici

Dědicové jsou poučeni o svých právech, možnosti dědictví odmítnout a právu uplatnit výhradu soupisu. Následně se řeší způsob rozdělení majetku.

Dědicové se mohou na rozdělení pozůstalosti dohodnout, pokud to zákon a vůle zůstavitele umožňují. Pokud dohoda nevznikne, bude dědictví potvrzeno podle dědických podílů vyplývajících ze závěti, dědické smlouvy nebo zákona.

8. Usnesení o dědictví

Na konci řízení vydá notář jako soudní komisař usnesení, ve kterém potvrdí nabytí dědictví a rozhodne také o nákladech řízení. Po nabytí právní moci je možné podle rozhodnutí provést změny v katastru nemovitostí, evidenci vozidel, bankách a dalších institucích.

Co se počítá do dědictví?

Do pozůstalosti patří především majetek a dluhy, které zůstavitel vlastnil nebo měl v okamžiku smrti a které jeho smrtí nezanikly.

Může jít například o:

  • domy, byty, pozemky a spoluvlastnické podíly,
  • peníze v hotovosti a na bankovních účtech,
  • vozidla a další movité věci,
  • akcie, podílové listy a jiné investice,
  • obchodní podíly ve společnostech,
  • pohledávky za jinými osobami,
  • majetková autorská a další převoditelná práva,
  • půjčky, úvěry, nedoplatky a další dluhy.

Společné jmění manželů

Pokud byl zůstavitel ženatý nebo vdaná a existovalo společné jmění manželů, nezahrnuje se do dědictví automaticky celý společný majetek.

Nejprve se v rámci řízení vypořádá společné jmění. Určí se, která část připadne pozůstalému manželovi nebo manželce a která část bude tvořit pozůstalost určenou k dědění.

Není proto vždy správné jednoduše říci, že pozůstalý manžel automaticky získá polovinu každé jednotlivé věci. Konkrétní vypořádání závisí na majetkovém režimu manželů, dohodě a okolnostech případu.

Kdo dědí podle zákona?

Zákonná dědická posloupnost se použije tehdy, pokud zůstavitel nezanechal platnou dědickou smlouvu nebo závěť, případně pokud těmito dokumenty nerozhodl o celé pozůstalosti.

Zákon rozděluje dědice do šesti dědických tříd:

  • První třída: děti zůstavitele a manžel nebo manželka, každý stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nastupují na jeho místo jeho potomci.
  • Druhá třída: pokud nedědí potomci, dědí manžel nebo manželka, rodiče zůstavitele a za určitých podmínek osoby ze společné domácnosti. Manžel nebo manželka získá vždy nejméně polovinu.
  • Třetí třída: pokud nedědí manžel ani rodiče, dědí sourozenci a osoby ze společné domácnosti splňující zákonné podmínky. Na místo nedědícího sourozence nastupují jeho děti.
  • Čtvrtá třída: prarodiče zůstavitele.
  • Pátá třída: prarodiče rodičů zůstavitele.
  • Šestá třída: děti dětí sourozenců zůstavitele a děti jeho prarodičů. V některých případech mohou nastoupit také jejich děti.

Podrobný popis pořadí a podílů najdete v článku Dědické třídy: kdo dědí podle zákona.

Nesezdaný partner není automaticky postaven na roveň manželovi. Může dědit ze zákona pouze jako osoba ze společné domácnosti, pokud splní zákonné podmínky, a až ve druhé nebo třetí dědické třídě.

Nepominutelní dědicové

Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele, a pokud nedědí, jejich potomci. Nezletilému nepominutelnému dědici musí připadnout alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného podílu, zletilému alespoň jedna čtvrtina.

Závěť tedy nemusí automaticky znamenat, že potomci nedostanou nic. Jejich právo na povinný díl může zaniknout například platným vyděděním nebo zřeknutím se dědického práva.

Co si připravit k notáři?

Konkrétní seznam dokumentů vždy upřesní notář. K předběžnému šetření je však užitečné připravit zejména:

  • doklad totožnosti,
  • kontaktní údaje na děti, manžela, rodiče, sourozence a další možné dědice,
  • závěť nebo jinou listinu nalezenou doma,
  • údaje o nemovitostech a případné nabývací smlouvy,
  • informace o bankovních účtech, spoření a investicích,
  • technické průkazy vozidel,
  • doklady k obchodním podílům nebo podnikání,
  • smlouvy o půjčkách, úvěrech a dalších závazcích,
  • doklady o pohledávkách zůstavitele,
  • fakturu nebo jiné doklady o nákladech pohřbu,
  • informace o majetku nebo dluzích v zahraničí.

Není nutné mít při první návštěvě všechny podklady. Důležité je notáře upozornit na majetek, dluhy a osoby, které mohou mít dědické právo. Potřebné dokumenty lze obvykle dodat později.

Dluhy a výhrada soupisu pozůstalosti

Na dědice nepřechází pouze majetek, ale také dluhy zůstavitele. Pokud dědic neuplatní výhradu soupisu, odpovídá za dluhy v plném rozsahu, tedy případně i svým vlastním majetkem.

Uplatní-li dědic výhradu soupisu, odpovídá za dluhy pouze do výše ceny dědictví, které nabyl. Výhrada je proto důležitá zejména tehdy, když není jasné, zda zůstavitel nezanechal skryté půjčky, ručení nebo jiné závazky.

Výhradu soupisu je třeba uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice o tomto právu vyrozuměl. Z důležitých důvodů může být lhůta prodloužena. Pokud dědic právo včas neuplatní, nelze si soupis dodatečně vyhradit.

Dědic, který si výhradu soupisu uplatnil, může také navrhnout, aby soud vyzval věřitele k přihlášení a doložení jejich pohledávek.

Kolik stojí dědické řízení?

Odměna notáře jako soudního komisaře se řídí notářským tarifem. Základem pro její výpočet je obvyklá cena aktiv pozůstalosti, nikoli čistá hodnota dědictví po odečtení všech dluhů.

V roce 2026 se základní odměna počítá takto:

  • z prvních 500 000 Kč činí 2 %,
  • z částky nad 500 000 Kč do 1 000 000 Kč činí 0,9 %,
  • z částky nad 1 000 000 Kč do 3 000 000 Kč činí 0,5 %,
  • z částky nad 3 000 000 Kč do 30 000 000 Kč činí 0,1 %,
  • z částky nad 30 000 000 Kč do 100 000 000 Kč činí 0,05 %,
  • částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává.

Minimální základní odměna činí 2 000 Kč.

Orientační příklady odměny notáře

  • aktiva v hodnotě 500 000 Kč – odměna 10 000 Kč,
  • aktiva v hodnotě 1 000 000 Kč – odměna 14 500 Kč,
  • aktiva v hodnotě 2 000 000 Kč – odměna 19 500 Kč,
  • aktiva v hodnotě 5 000 000 Kč – odměna 26 500 Kč.

Uvedené částky představují základní odměnu bez případné DPH, hotových výdajů a dalších nákladů.

Připočítat se mohou zejména:

  • náklady na doručování a získávání údajů z evidencí,
  • znalecké posudky a odborná vyjádření,
  • překlady a náklady související s majetkem v zahraničí,
  • cestovní výdaje,
  • náklady na provedení soupisu pozůstalosti na místě,
  • paušální náhrada za úkony prováděné po skončení řízení.

Za soupis pozůstalosti prováděný na místě náleží notáři odměna 1 500 Kč za každou započatou hodinu. U mimořádně obtížného nebo časově náročného řízení lze základní odměnu přiměřeně zvýšit, nejvýše o 100 %.

Kdo platí notáře?

U nepředlužené pozůstalosti platí odměnu a náklady jediný dědic nebo více dědiců podle poměru jejich podílů či hodnoty majetku, který získali.

Pokud dědictví není nabýváno běžným způsobem, je předlužené nebo je řízení zastaveno, mohou platit odlišná pravidla. O tom, kdo a v jaké výši notáře zaplatí, je rozhodnuto v konečném usnesení.

Platí se dědická daň?

Samostatná dědická daň se v České republice neplatí. Příjem získaný dědictvím nebo odkazem je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

U osvobozeného příjmu vyššího než 5 000 000 Kč však může vzniknout oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu. Limit se posuzuje u každého příjmu samostatně.

V případě dědictví se za den vzniku příjmu považuje den, kdy rozhodnutí o dědictví nabylo právní moci. Oznámení se podává nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, a to i tehdy, když dědic jinak daňové přiznání nepodává.

Oznamovací povinnost není totéž co placení daně. Dědictví zůstává osvobozeným příjmem.

Odmítnutí, vzdání se a zřeknutí se dědictví

Tyto pojmy mají odlišný právní význam a není vhodné je zaměňovat.

Odmítnutí dědictví

Dědic může po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu.

Lhůta činí:

  • 1 měsíc ode dne, kdy byl dědic poučen o právu dědictví odmítnout,
  • 3 měsíce, má-li dědic jediné bydliště v zahraničí.

Z důležitých důvodů může soud lhůtu přiměřeně prodloužit. Odmítnutí nelze učinit pouze zčásti, s podmínkou nebo s jinou výhradou. Po platném odmítnutí se na člověka hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl.

Vzdání se dědictví

Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může během řízení vzdát ve prospěch jiného dědice. Druhý dědic s tím musí souhlasit. Bez jeho souhlasu se ke vzdání nepřihlíží.

Zřeknutí se dědického práva

Zřeknutí se dědického práva se uzavírá ještě za života budoucího zůstavitele. Jde o smlouvu mezi zůstavitelem a budoucím dědicem, která musí mít podobu veřejné listiny, tedy zpravidla notářského zápisu.

Jak dlouho dědické řízení trvá?

Pro dokončení dědického řízení není stanovena jedna univerzální lhůta. Jednodušší řízení může být uzavřeno během několika měsíců, složitější případy však mohou trvat výrazně déle.

Délku řízení ovlivňuje zejména:

  • počet dědiců a dostupnost jejich kontaktních údajů,
  • rozsah majetku a dluhů,
  • nutnost získat podklady od bank a dalších institucí,
  • ocenění nemovitostí, firem nebo jiného složitého majetku,
  • majetek nebo dědicové v zahraničí,
  • spory o platnost závěti nebo dědické právo,
  • neshoda dědiců na rozdělení majetku,
  • probíhající soudní řízení související s pozůstalostí.

Řízení lze urychlit tím, že dědicové včas dodají požadované dokumenty, uvedou veškerý známý majetek a dluhy a reagují na výzvy notáře.

Dědické řízení bez majetku

Řízení se zahájí i tehdy, když se rodina domnívá, že zůstavitel žádný majetek neměl. Teprve notář a soud mohou na základě zjištěných informací rozhodnout, jak bude řízení ukončeno.

Pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek, řízení se zastaví.

Jestliže zanechal pouze majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty, může být se souhlasem vydán osobě, která se postarala o pohřeb, a řízení se následně zastaví. V takovém případě se zpravidla podrobně nezjišťuje dědické právo.

Za majetek nepatrné hodnoty není stanovena jedna pevná částka použitelná pro všechny případy. Posuzuje se konkrétní hodnota pozůstalosti, okolnosti případu a náklady pohřbu.

Co když se další majetek objeví později?

Pokud se po pravomocném skončení řízení objeví další majetek zůstavitele, může proběhnout dodatečné projednání pozůstalosti.

Může jít například o:

  • zapomenutý bankovní účet,
  • pozemek nebo spoluvlastnický podíl,
  • cenné papíry,
  • pohledávku zůstavitele,
  • majetek v zahraničí,
  • obchodní podíl nebo jiné majetkové právo.

Návrh na dodatečné projednání se podává k soudu, který řešil původní pozůstalost. Je vhodné přiložit dokumenty prokazující existenci nově nalezeného majetku.

Časté praktické otázky

Musí se dědic do řízení sám přihlásit?

Známé dědice vyhledává a kontaktuje notář. Pokud však o sobě dědic nedá vědět a notář o něm nemá žádné informace, může být řízení složitější. Člověk, který se považuje za dědice a nebyl kontaktován, by se měl obrátit na příslušný soud nebo notáře.

Lze si vybrat notáře?

Ne. Notáře jako soudního komisaře přiděluje soud podle předem stanoveného rozvrhu.

Musí být každý majetek oceněn znalcem?

Nemusí. Znalecký posudek je potřebný zejména tehdy, pokud hodnotu nelze spolehlivě určit jinak, majetek je složitý nebo se účastníci na ceně neshodnou.

Přecházejí na dědice také dluhy?

Ano. Dědic by proto měl věnovat pozornost možnosti odmítnutí dědictví a především výhradě soupisu, která může omezit odpovědnost za dluhy do výše ceny nabytého dědictví.

Může dědictví připadnout státu?

Ano. Pokud nedědí nikdo podle dědické smlouvy, závěti ani zákonné posloupnosti, připadne pozůstalost státu jako takzvaná odúmrť. Stát dědictví nemůže odmítnout.

Dědické řízení je pro pozůstalé často první větší právní proces po úmrtí blízkého člověka. Není nutné znát předem všechny právní podrobnosti. Důležité je notáři pravdivě sdělit informace o rodině, majetku a dluzích, včas reagovat na jeho výzvy a pečlivě zvážit odmítnutí dědictví nebo uplatnění výhrady soupisu.

+420 601 556 498K dispozici od 9:30 do 16:00
info@weburny.cz